Obal na buben

Chtěla jsem ušít originální narozeninový dárek a tady je: obal na buben!

Takto vypadá obal rozdělaný bez bubnu.
Notičky jsou našité jako aplikace, tělo noty
a nožičky je vystřižené zvlášť.
Bílou látku jsem zažehlila vlizelínem,
aby aplikace pěkně držely tvar.

Tento nápad jsem nikde neokoukala, jak to většinou dělám :-)

Orobinec, podložky pod hrnce

Na kurzu s paní Dandovou jsme vyráběli ošatky. Ty nafotím časem, ale teď nabízím námět pro všechny: udělejte si vlastní podložky pod hrnce!

Podložky pod hrnce z orobince

Podložky jsou výborně funkční. Můžete si je udělat na míru podle Vašich hrnců.

A teď postup:
Nejdříve si nasbírejte orobinec. Nejlépe na právě teď v předjaří, sbírají se suché listy a stříháme co nejvíce pod vodou. Pak je doma umyjeme a nožem nařízneme tak na 2 díly jeden list.

Výroba copánku

Z úplně mokrých pramínků upletete si copánek ze třech pramenů.
Navazujeme podložením dalšího listu.
Upleteme si tak tři metry.

Téměř hotová podložka

Když dopleteme, koneček zavážeme. Od středu navážeme dvě nitě, které navlékneme do jehel na zpracování kůže. Postupně budeme copánek stáčet naplocho a prošívat v jednom směru těmi jehlami.
Určitě to jde i jednodušeji, nic lepšího mě nenapadlo :-)


Postupně stáčíme copánek a přišíváme.
Úplně naposledy přišijeme koneček a je hotovo!


Jako niť jsem použila vlastnoručně upředený český len, chtěla jsem vše mít přírodní.

Filcování ovčí vlny

Před Vánocemi jsem pořád kutila něco z vlny.

Tady je část výsledků -
míček na házení pro malou Elišku a jehelníčky.

Jehelníčky

Míček na házení

Orobinec

 Kapucínští mniši přinesli před dávnými časy do Mnichova Hradiště a okolí techniku pěstování a zpracování orobince. Orobinec je rostlina našich rybníků, typické jsou pro ni tzv. doutníky.

Kurz na zpracování orobince byl ve Valašském Meziříčí, už je to dlouho. Orobinec je úžasný materiál, měkoučký jako žužu, ale zároveň pevný a houževnatý.






Nabízím malou ochutnávku. Autorkou výrobků je p. Dandová, lektorka kurzu : www.orobinec.cz

  Autorkou výrobku je opět p. Dandová, lektorka kurzu.

Šití

Alespoň něco málo...

                                                                        

Minikabelka na všechno možné.
Látku jsem sehnala v prodejně bytového textilu v Brně na Pionýrské ulici.

Vinuté perle

Skleněné korálky aneb Čarování u kahanu

Před časem jsme byli na kurzu výroby korálků, vinutých perel. Ze skleněných barevných tyčí se nad kahanem odvíjí proužky skla na drát namočený v kaolinu.

Takle vypadají naše výrobky. U každé techniky
je člověk jednou začátečník :-)
Důležitá je radost z tvoření a kurz jsme si moc užili!










Práce se sklem pro mě byla jedinečná zkušenost, díky Vlastíkovi a Katce Hanušovým!

Podívejte se na tyto stránky a prohlédněte si práci profesionálů:
        www.kacafurie.cz.cz

Moje nástroje na spřádání

Kolovrátek

Představuji vám mého souputníka, kolovrátek. Koupila jsem si ho na vysoké škole, myslím za bakalářské státnice? Už nevím.

Vyrobil ho p. Zbránek z Valašského Meziříčí. Použil na něj šest druhů dřevin. Hned si mě z poznávání dřeva vyzkoušel.

Kolovrátky se vyrábějí a dovážejí až třeba z Nového Zélandu. Jenže já jsem vždycky chtěla spřádat českou vlnu na českém kolovrátku. 

Spřádám na něm ovčí vlnu, mohérovou kozu, len a úplně nejnověji i chlupy z kolie!








Vřetánko

V dobách bez kolovrátku (hrůza :-)) se spřádalo na vřetánku. Tlustší části, tzv. závaží, se vyráběly z kamene, kostí, hlíny...

Ten se světlejším závažím mi vyrobil jeden šikovný chuap (chlap) z Lanžhota.